Těšínské slezsko

Legendy a pověsti o Těšínském Slezsku

Těšínské Slezsko je prastarou oblastí, jejíž kořeny sahají do dávnověku a její tajemnost se pojí se všemi dekádami. Ovšem nejvíce legenda a pověstí pochází právě z dob starých Keltů, Slovanů a Těšínského knížectví, kdy se formovala oblast, do dnešní podoby.

Mnoho legend se pojí právě s těmito prastarými národy a dekádami, kde byly Beskydy divokým a neprostupným hvozdem, a lidé dobývali na přírodě každý kousek půdy pro obživu. Kdy o osudu prostých lidi rozhodovali králové a mniši a kdy na našem území stávaly mocné hrady a tvrze.

Ale ani novodobá historie nezůstává tajemným příběhům mnoho dlužna. Přesto, že zde chybí velké obilné lány Moravy či Čech, ve dvou případech se zde objevily kruhy v obilí či se zde píší hrdinné příběhy druhé světové války. Další můžeme zase přidat za hranicí se Slovenskem, na Svrčinovci. Pojďte se s námi vydat po stopách tajemna. Nápomocna Vám může být i naše interaktivní mapa.
 

Legendy a pověsti o Těšínském Slezsku
Čantorie
Čantorie je opředena mnoha pověstmi a legendami. Dle jistých nepotvrzených zdrojů, zde stávalo starokeltské obětiště, od nichž zřejmě pochází i pověst o rytířích spících pod touto horou. Také zde prý skryli své poklady zbojníci a roste zde buk, který má větev ve tvaru roztažené ruky přímo nad místem pokladu. Jiní zase vypráví, o tom jak mongolský chán, který napadl Evropu, si nechal na tomto vršku postavit svůj hlavní stan. Ale nesporný poklad hory, je bylinka čantoryjka (zeměžluč lékařská), která roste na svazích této hory, a přikládají se jí velké léčivé účinky.
Godula

Hora Godula je pro mnoho lidí přitažlivá pro její spojení se starými Slovany. Bývalo zde pohanské obětiště a pořádaly se tu velké hody. Podle pověsti zde pramenila živá voda, která uzdravovala poutníky. Slovo „god“ v praslovanštině původně znamenalo jakékoliv časové období, později se význam zúžil na „rok.“
Hora poskytovala úkryt též pronásledovaným evangelíkům v době jejich útisku. Na jihovýchodním svahu hory Goduly lze shlédnout "toleranční pomník", postavený v roce 1931 při 150. výročí vydání tolerančního patentu. Pod vrcholem je dále kamenný památník vzniku ČSR 1918. 
Ke Godule je nejlépe se vydat z Komorní Lhotky nebo z obce Řeka po Stezce pokladů, kde se dozvíte o dalším zajímavém fenoménu, a to zbojnictví a pokladech ukrytých právě na této hoře.

Farní kostel Narození Panny Marie v Bohumíně

V nitru tohoto kostela je Milostný obraz Panny Marie Růžencové - Starobohumínské, který prý dokáže léčit. Dvěma pozlaceným korunkám na obraze požehnal v roce 2004 tehdejší papež Jan Pavel II. a téhož roku vykonal ostravsko-opavský biskup František Václav Lobkowicz i jeho korunovaci. Starobohumínskému kostelu byl tímto navrácen statut lidového poutního místa. 

Kamenné gule na Kysucích

Na hranici Těšínského Slezska a Kysúc se nachází naleziště kamenných koulí s průměrem od 0,3 do 2,6 m. Koule jsou rozesety po větší oblasti, nejvíce se jich však nachází v kamenolomu v obci Milošová - Megoňky. Toto naleziště je po Kostarice druhým největším na světě. Není bez zajímavosti, že v rámci středoevorpského prostoru se podobná naleziště vyskytují v jedné přímce s přibližně stejnými rozestupy. Nejbližší se tak nachází v obci Vidče na Valašsku.

Kamenné gule v Milošové - Megoňkách byly zkoumány i odborníky ze zahraničí. Chcete-li si jejich návštěvu spojit s pěknou vycházkou, můžete se na ni vydat z Mostů u Jablunkova - Šanců po žlutě značené trase.

Kruhy v obilí

V létě roku 2011 se v obci Písečná nedaleko Jablunkova objevily kruhy v obilí. V Těšínském Slezsku se podobné kruhy objevily ještě v Mostech u Jablunkova, na Hrčavě či Bocanovicích a dále taktéž na slovenském Svrčinovci. Kruhy na Písečné se objevily na krásném místě nedaleko kaple Panny Marie Czestochowské, která sama vznikla za zajímavých okolností:
Kdysi v zimě na tomto místě jeden muž potkal smečku vlků. Rychle se začal modlit o záchranu a jelikož byl vyslyšen, celý zbytek svého života šetřil peníze na vybudování kaple. Když zemřel, jeho manželka na daném místě kapli opravdu postavila.


Zbojnicí v Těšínském Slezsku

Právě zde v bývalém Těšínském knížectví povstal jeden s nevětších Slezských zbojníku a to Ondráš Fuciman (někdy také Šebesta), který se svou družinou zbojničil v Beskydských lesích, bojoval proti vrchnosti a pomáhal chudým a ubohým. Tento zbojník, narozený dle legendy za pomoci čarodějnice a vlastníci nezranitelnost se zrodil na nedalekém Frýdecku. Působil ovšem po celém Těšínsku i Frýdecku i se svým věrným Jurášem, který ho nakonec zradil a zabil za pár lesklých mincí jeho vlastní sekerou, která jako jediná ho mohla zabít. Tak zbojničení a poklady se pojí například s horou Stožek, Gírovou, Čantoryi, Ostrý či přímo s městem Těšínem, kde byl Juráš zabit.

Čertův mlýn

Čertovy mlýny jsou rozsedlinové jeskyně a skální útvary, které se nacházejí v masívu hřebene Gírové (840 m.n.m.). Leží na jižním svahu asi 150 metrů pod vrcholem, nad turistickou chatou a jsou ojedinělým přírodním úkazem v Těšínských Beskydech. Podle legend se zde skrývali zbojníci nebo sloužily skály čertům, kteří tady hodlali postavit mlýn k mletí lidí víz pověst ZDE. Pravidelně zde také přelétávaly a snad i přistávaly čarodějnice.

  • Publikováno: 14.12.2016
  • vytisknout vytisknout