Legendy a pověsti o Těšínském Slezsku
Těšínské Slezsko je prastarou oblastí, jejíž kořeny sahají do dávnověku a její tajemnost se pojí se všemi dekádami. Ovšem nejvíce legenda a pověstí pochází právě z dob starých Keltů, Slovanů a Těšínského knížectví, kdy se formovala oblast, do dnešní podoby.
Mnoho legend se pojí právě s těmito prastarými národy a dekádami, kde byly Beskydy divokým a neprostupným hvozdem, a lidé dobývali na přírodě každý kousek půdy pro obživu. Kdy o osudu prostých lidi rozhodovali králové a mniši a kdy na našem území stávaly mocné hrady a tvrze.
Ale ani novodobá historie nezůstává tajemným příběhům mnoho dlužna. Přesto, že zde chybí velké obilné lány Moravy či Čech, ve dvou případech se zde objevily kruhy v obilí či se zde píší hrdinné příběhy druhé světové války. Další můžeme zase přidat za hranicí se Slovenskem, na Svrčinovci. Pojďte se s námi vydat po stopách tajemna. Nápomocna Vám může být i naše interaktivní mapa.
Čantorie
Godula
Hora Godula je pro mnoho lidí přitažlivá pro její spojení se starými Slovany. Bývalo zde pohanské obětiště a pořádaly se tu velké hody. Podle pověsti zde pramenila živá voda, která uzdravovala poutníky. Slovo „god“ v praslovanštině původně znamenalo jakékoliv časové období, později se význam zúžil na „rok.“
Hora poskytovala úkryt též pronásledovaným evangelíkům v době jejich útisku. Na jihovýchodním svahu hory Goduly lze shlédnout "toleranční pomník", postavený v roce 1931 při 150. výročí vydání tolerančního patentu. Pod vrcholem je dále kamenný památník vzniku ČSR 1918.
Ke Godule je nejlépe se vydat z Komorní Lhotky nebo z obce Řeka po Stezce pokladů, kde se dozvíte o dalším zajímavém fenoménu, a to zbojnictví a pokladech ukrytých právě na této hoře.
Farní kostel Narození Panny Marie v Bohumíně
V nitru tohoto kostela je Milostný obraz Panny Marie Růžencové - Starobohumínské, který prý dokáže léčit. Dvěma pozlaceným korunkám na obraze požehnal v roce 2004 tehdejší papež Jan Pavel II. a téhož roku vykonal ostravsko-opavský biskup František Václav Lobkowicz i jeho korunovaci. Starobohumínskému kostelu byl tímto navrácen statut lidového poutního místa.
Kamenné gule na Kysucích
Na hranici Těšínského Slezska a Kysúc se nachází naleziště kamenných koulí s průměrem od 0,3 do 2,6 m. Koule jsou rozesety po větší oblasti, nejvíce se jich však nachází v kamenolomu v obci Milošová - Megoňky. Toto naleziště je po Kostarice druhým největším na světě. Není bez zajímavosti, že v rámci středoevorpského prostoru se podobná naleziště vyskytují v jedné přímce s přibližně stejnými rozestupy. Nejbližší se tak nachází v obci Vidče na Valašsku.
Kamenné gule v Milošové - Megoňkách byly zkoumány i odborníky ze zahraničí. Chcete-li si jejich návštěvu spojit s pěknou vycházkou, můžete se na ni vydat z Mostů u Jablunkova - Šanců po žlutě značené trase.
Kruhy v obilí
V létě roku 2011 se v obci Písečná nedaleko Jablunkova objevily kruhy v obilí. V Těšínském Slezsku se podobné kruhy objevily ještě v Mostech u Jablunkova, na Hrčavě či Bocanovicích a dále taktéž na slovenském Svrčinovci. Kruhy na Písečné se objevily na krásném místě nedaleko kaple Panny Marie Czestochowské, která sama vznikla za zajímavých okolností:
Kdysi v zimě na tomto místě jeden muž potkal smečku vlků. Rychle se začal modlit o záchranu a jelikož byl vyslyšen, celý zbytek svého života šetřil peníze na vybudování kaple. Když zemřel, jeho manželka na daném místě kapli opravdu postavila.
Zbojnicí v Těšínském Slezsku
Právě zde v bývalém Těšínském knížectví povstal jeden s nevětších Slezských zbojníku a to Ondráš Fuciman (někdy také Šebesta), který se svou družinou zbojničil v Beskydských lesích, bojoval proti vrchnosti a pomáhal chudým a ubohým. Tento zbojník, narozený dle legendy za pomoci čarodějnice a vlastníci nezranitelnost se zrodil na nedalekém Frýdecku. Působil ovšem po celém Těšínsku i Frýdecku i se svým věrným Jurášem, který ho nakonec zradil a zabil za pár lesklých mincí jeho vlastní sekerou, která jako jediná ho mohla zabít. Tak zbojničení a poklady se pojí například s horou Stožek, Gírovou, Čantoryi, Ostrý či přímo s městem Těšínem, kde byl Juráš zabit.
Čertův mlýn
Čertovy mlýny jsou rozsedlinové jeskyně a skální útvary, které se nacházejí v masívu hřebene Gírové (840 m.n.m.). Leží na jižním svahu asi 150 metrů pod vrcholem, nad turistickou chatou a jsou ojedinělým přírodním úkazem v Těšínských Beskydech. Podle legend se zde skrývali zbojníci nebo sloužily skály čertům, kteří tady hodlali postavit mlýn k mletí lidí víz pověst ZDE. Pravidelně zde také přelétávaly a snad i přistávaly čarodějnice.
.jpg)
.png)
