Za folklorem a specialitami tradiční kuchyně Těšínského Slezska

Zažijte Těšínské Slezsko

Celé Těšínské Slezsko ovládá jedinečný folklor, který po staletí budoval lid pro zpestření a potěšení při tvrdé dřině svých všedních dnů. Velmi silně zde zakořenily regionální tradice tří zemí – Česka, Polska a Slovenska. Všechny národní komunity si zachovaly pestré folklorní zvyky, řemeslnou výrobu, lidové zvyklosti a obyčeje, osobitou gastronomii i svátky. 

Folklor je umocněn dodnes užívaným a stále živým slezským nářečím, tzv. „po naszymu – po našimu“. Toto nářečí prolíná i za hranice naší republiky a určitě se nářečím domluvíte v bezprostřední blízkosti našich hranic na Slovensku i v Polsku. Dalším magnetem Těšínského Slezska je stavební sloh.  Tradiční dřevěné stavby lákají návštěvníky nejen svým typickým vzhledem, ale hlavně na Vás po vstupu do dřevěnic a dřevěných kostelíků dýchne kouzlo minulosti, které Vám na chvíli dá zapomenout na shon dnešních dnů. Zavítejte třeba do Kotulovy dřevěnky v Havířově nebo navštivte některý z kostelíků, které se nacházejí například na Hrčavě, v Bystřici, Nýdku či Gutech, ale i na jiných místech regionu.

S folklorem se pojí tradice v podobě tradičních krojů, které byly chudobné nebo naopak bohatě zdobené, muziky v podání různých souborů, které na území Těšínského Slezska působí, rukodělných výrobků, lidových zvyklostí a obyčejů. Ovšem nejintenzivněji duši Těšínského Slezska a místní tradice odhalíte, pokud navštívíte některé z mnoha zdejších folklorních festivalů a slavností. Koná se jich tu celá řada, ať už to je jedinečná přehlídka gorolské kultury „Gorolski Święto“ či„Slezské dny“, ale i další.Návštěva těchto slavností dává zapomenout, kde je hranice mezi minulostí a přítomností. Některé folklorní akce se mohou pyšnit několikaletými tradicemi, jiné jsou teprve na začátku svého zrození. U všech slavností jde ale o jedno a totéž. Ve svých vzpomínkách se vracejí do dob dávno minulých a současnému světu chtějí připomenout, jak žili naši předkové, a chtějí, aby tradiční řemesla a zvyky neupadly do zapomnění.

   Lidové zvyky se dodnes promítají také do gastronomických specialit.

Pro Těšínské Slezsko byla vždy charakteristická a dostupná velmi skromná strava, prostá a tradiční. Beze zbytku na Těšínsku platilo a platí, že polévka je grunt. Někdy je dokonce jediným chodem. Charakterizuje ji hutná konzistence, sytost a výživnost. Z těch nejznámějších a také nejčastěji konzumovaných známe kapušňonku (kapušnici), polévku z kyselého zelí, do které se přidala třeba nožka z vepříka nebo kůže ze slaniny. Maso bylo jídlem svátečním, proto mu byla věnována velká péče. Často se nakládalo, udilo a zavařovalo. Těšínské Beskydy jsou typické svými stády ovcí. Tato zvířata poskytovala nejen vlnu a sýry, které se dál zpracovávaly, ale hlavně skopové a jehněčí maso.

Regionální kuchyni ale bezesporu kralují bezmasá jídla. Brambory společně se zelím v podstatě tvořily základ každého jídelníčku. Bramborové těsto pečené na plechu bylo známé jako brutvaňok. Nejčastěji se ale z brambor dělaly placky, které se jedly třeba se škvarkami nebo se smetanou. Pekly se na „blaše“ a do nastrouhaných brambor se přidávalo trošku mouky a vajíčko, pokud bylo dostupné. Dalším a téměř každodenním pokrmem byly vařené nebo pečené brambory tzv. „piečoki“ podávané s mlékem nebo kyškou.

V době konání slavností se národopisné areály otřásají v rytmu lidové muziky, na jevišti vystupují zdatní tanečníci a zpěv švarných jinochů a děvuch se nese podhůřím a doléhá až k samotným vrcholkům hor v celém Těšínském Slezsku. Návštěvou slavností určitě nebudete zklamáni, prožijete nezapomenutelný kulturní zážitek, okoštujete dobroty tradiční kuchyně a s přáteli a známými se dobře pobavíte při kalíšku vyhlášené "mjoduly"či domácí pálenky. Navíc kromě přehlídky folklorních souborů můžete zhlédnout i samotné mistry řemeslníky a lidové umělce, kteří předvádějí svá díla. Neváhejte proto a zavítejte do Těšínského Slezska za tradiční kulturou.