Za zbojníky a jejich poklady

19. 12. 2016 | Zažijte Těšínské Slezsko

Těšínské Slezsko je psáno dlouhou a spletitou historií, do níž patří i boj proti vrchnosti, nespravedlnosti a za chudé. A právě tuto historii vám chci nyní vyprávět. O statečných mužích, co bojovali za trochu tolerance, svobody a spravedlnost či hromady zlata, pobavení a bohémský život? Příběh o mužích toulajících se v lesích, schovávající své poklady, kteří jsou mezi chudými hrdiny a mezi bohatými vrazi a loupežníci. Pojďte s námi na tuto pouť Těšínským Slezskem.

Za bojem proti zotročení a netoleranci na Prašivou.

Jeden ze symbolu války proti vrchnosti a netolerance je právě hora Godula opředena mnohými legendami. Hora Godula je známá již po tisíce let, a staří Slované zde měli obětiště a pořádali zde hody. Dle jejich legend, je to sídlo krále všech hadů, zlatohlavá. Taktéž symbol odporu proti Katolické středověké nadvládě v oblastí, právě zde se totiž scházeli neohrožení, protestante přesto, že to měli zakázané. A právě tato hora se pojí i se zbojníky, kteří zde ukrývali poklady a snad i přebývali. Dle jedné staré pověsti, vede odsud tunel až na Girovou. Což nás přivádí k druhému místu neodmyslitelně spjatému za zbojníky a odbojem proti vrchnosti. Na vrchol Goduly vede naučná stezka pokladů ze vsi Řeka.

Gírová, hora kde ani čert neuspěl.

Legendami opředena hora Girová, kde se vypráví o tom, jak čert stavěl mlýn, jak se zde skrývali zbojníci, jak zde Ondráš s Jurášem zabili lakomého lichváře a ukryli zde jeho poklad a taktéž o zlých duších. Také se vypráví, že zde Horale našli tak rozsáhlé jeskyně, že vedou až na Godulu, a psovi trvalo tři dny, než je proběhl. Tato hora taktéž zakončuje Jablunlovskou brázdou, jenž byla baštou zbojníku. Právě na vrcholcích lemující tuto brázdu ukrývali své poklady.  Na Girové můžete navštívit skalní útvar Čertův mlýn i místní pseudo-krasové jeskyně.

Stožek s čarodějným pokladem.

Na Stožku dle prastaré legendy ukryli zbojníci poklad, který lze vykopat pouze s čarodějnou knihou. Pokusili se o to tři Horalé, ale poklad byl těžký, a tak ten třetí, který četl, přestal číst a začal ho tahat ze země s nimi. Ale to dělat neměl, protože to se poklad ztratil nadobro.

Královna a matička Čantoria

O něco dál je zase hora Čantoria, která je s legendami spojená snad od toho, co jí první lide spatřili na obzoru. Právě zde totiž dle starých legend spí Rytíří. Zbojníci skrývají své poklady, a nad jedním takovým roste buk, který má větev přesně nad pokladem tvar roztažené dlaně, a když prší tak přesně na poklad se s této větve ve svaru dlaně kape voda. Dle jiných pověsti zde bylo keltské obětiště a dle dalších zde zase postavil svůj stan mongolský chán. Báby kořenářky zase zde chodí po nocích na zázračnou rostlinu Čantoryjku a jiní vzpomínají na partyzány, kteří utíkali za války do lesů této hory.

Hora lásky Ostrý.

Nedaleko odsud se zase vypíná Ostry, pod níž zbojník Ondráš jednoho dne potkal krásnou Hanku, která velmi ráda zpívala a Ondrášovi se moc zalíbila. Ale jít s ním nechtěla, protože měla velmi staré rodiče. Tak se Ondrášovi zalíbila ještě víc, a věnoval jí rudé korále a také za jejího zpěvu vytesal do kamene svojí sekeru. Jiná legenda vypráví o prastarém mořském oku, s vodní vilou, která lákala do jezera chasníky a pastevce.

Český Těšín

Právě zde v Českém Těšíně, byl Juráš po smrti Ondráše vězněn, a nakonec popraven, snad na šibeničním vrchu oběšením nebo lámáním v kole pro výstrahu ostatním, a zde se také končí Ondrášův a Jurásův příběh. Ti co zradili Ondráše, byli snad pověšeni se zrádcem Jurášem nebo poslání na galeje kde u vesel skonali.

Další poklady

Méně významné legendy vypráví o množství dalších pokladů, které Ondráš s Jurášem schovali v této části hor. Například v Mionší prý schoval poklad i ze závěti. Poklad prý také ukryl na velkém polomu, u studánky na Studeněném, v Písku, Nýdku, či na Skalce a ještě na mnoha dalších místech. Tak široké bylo působení Ondráše a jeho kumpánu.